Mladoboleslavsko

Start: Mšeno, náměstí Míru

Cíl: Mšeno

Délka trasy: 8,9 km

Charakter trasy: Středně náročná trasa vedoucí částečně ulicemi, ale především lesními cestami, které jsou na konci místy podmáčeny.  Proto doporučujeme i za sucha vhodnou obuv. Trasa je schůdná i s terénním kočárkem – nutno ho však snést přes dlouhé schodiště u Pokliček! Cesta je vedena po rovině a doprovázena mírným klesáním, na konci je však jedno prudší stoupání.

Výchozím bodem pro náš výlet bude modrá na turistickém rozcestníku na náměstí Míru ve Mšeně. Od něj se vydáme směrem do ulice Na Skaličkách, na konci ulice přejdeme silnici a rovně pokračujeme ulicí Nová. Zde se na konci ulice dáme vlevo a ulicí Palackého dojdeme na křižovatku k hasičské zbrojnici. Dříve se zde nacházel kostel sv. Jana, který byl užíván až do roku 1784, kdy byl z rozkazu císařského ještě téhož roku uzavřen. V kostele působili kališničtí faráři. Posledním z nich byl Abraham Heřman otec Augustina Heřmana.  Augustin Heřman se narodil v domě č. p. 199 (dříve fara – pamětní deska) v roce 1621, byl jedním z prvních českých osadníků Ameriky. Obchodník s tabákem, mořeplavec na lodi „La Grace“, korzár (v Karibiku přepadal s povolením guvernéra nepřátelské lodě) a především kartograf. Cesta dále pokračuje ulicí Cinibulkovou kolem městského koupaliště z roku 1932, vystavěného ve stylu art deco, k lesu zvanému Debř. Debř dříve bývala lesoparkem, a tak je zde k vidění podél cesty zmenšenina hradu Kokořín, skalní byt, torzo přírodního divadla a altán ve tvaru muchomůrky. Cesta Debří nás vyvede ke křižovatce u hájovny na Romanově. Zde se vydáme vlevo k Švédskému valu. Roku 1643 zde tábořilo švédské vojsko, a val tak sloužil především k obraně jeho ležení. Odtud scházíme lesem ke dvěma skalním útvarům: Obří hlavě a Žábě. Od nich dále po modré mírným klesáním přes Droužkovskou cestu dorazíme k Pokličkám – jedná se o pozoruhodný a vzácný skalní útvar, který se u nás vyskytuje pouze v CHKO Kokořínsko. Od Pokliček se vydáme směrem dolů, po schodech a později po dřevěném schodišti se zábradlím, na Cikánský plácek. Nebudeme přecházet silnici a ihned se vydáme vlevo do Močidel – název odvozen od trvalého podmáčení, a to i v letních měsících. Je to chladné kaňonovité údolí s výskytem neobvyklých druhů rostlin. Mírným stoupáním, které ke konci přechází v prudší, vyjdeme na křižovatce nedaleko Sedlce (Bílka rozcestí). Zde po modré vlevo se vydáme do Bílek, které nás vyvedou cestičkou mezi domy do Mšena. Na konci cesty přejdeme silnici a putujeme vlevo k cíli své cesty – náměstí Míru. Cestou mineme zvonici z let 1922–1925, která dříve patřila církvi československé husitské.