Mladá Boleslav
První, ještě dřevěnou vodárenskou věž, nechal postavit na hradbách města nad Podstupenským mlýnem v r. 1496 Adam Tovačovský z Cimburka. Byla součástí panského vodovodu. Zdrojem pitné vody byl pramen vytékající ze skalní štěrbiny naproti mlýnu. K prameni pro vodu chodila osádka hradu i obyvatelé původní osady, založené v podhradí. Ještě 160 let po přenesení města na skalní ostroh museli obyvatelé chodit pro vodu dolů pod hradby příkrou strání po primitivních schodech-stupních, které daly název prameni i mlýnu. Až kolem r. 1494 byl postaven panský vodovod. K mlýnu byla přistavěna vodárna, do které byl svedený pramen. Čerpací stroj, poháněný vodním kolem, dopravoval vodu do nádrže ve vodárenské věži. Z té odtékala dlouho jen do dvou kašen – městské a zámecké.
V letech 1554-1555 nestačil panský vodovod potřebám města a proto zahájil Arnošt z Krajku jeho přestavbu, kterou dokončili synové, včetně stavby nové kamenné vodárenské věže na místě původní dřevěné. Její podoba je zachycena na známé Willenbergově vedutě města z r. 1602.
V r. 1721 se vodárenská věž zřítila. Protože Karel z Krajku předal v r. 1576 vodovod městu za stálý plat 20 kop grošů ročně, byla nová vodní věž postavená na náklady města. Stavbu, podle projektu Pavla Ignáce Bayera, a na náklady města, postavil v barokním slohu r. 1723 místní stavitel Mikuláš Rossi.
Událost připomíná poškozená a slabě čitelná pamětní deska, osazená nad vchodem do věže.
Městský vodovod byl přestavěn až v r. 1874. Přílivu pracovní síly z venkova, potřebné pro místní průmysl, vodovod nestačil, byl technicky zaostalý a neudržovaný. Vodárna byla vybavena novým čerpacím strojem, dřevěné vodovodní potrubí do vodní věže a ke kašnám bylo zaměněno za litinové a bylo opraveno schodiště a strop pod nádrží ve vodní věži. Zdrojem vody zůstal Podstupenský pramen, posílený několika nově zachycenými prameny.
V krátké době, přes vysoké náklady na rekonstrukci vodovodu, nestačil objem akumulační nádrže vodárenské věže. Město se rozhodlo mlýn koupit, přebudovat ho celý pro potřeby vodárny, vyhloubit novou sběrnou studnu a z ní nový krytý kanál do vodárny. Nejdůležitějším rozhodnutím bylo postavit na co nejvyšším místě města novou vodárenskou věž s nádrží o objemu 200 m3.
Práce byly zahájeny v r. 1895 a dokončeny o rok později. Zdrojem vody zůstal Podstupenský pramen.
Ten ale opět v krátké době nestačil pro malou kapacitu potřebám města. Po několika tyfových epidemiích se rozborem vody zjistila ještě její hygienická závadnost.
Proto v r. 1906, po předcházejících průzkumech a rozborech kvality, byla vyhloubena v údolí Choboty kopaná studna s dostatečnou kapacitou. Na místě byla postavena čerpací stanice, byt pro obsluhu, nový zemní vodojem a vodovodní přivaděč do Podstupenské vodárny.
Teprve tehdy byl opuštěn Podstupenský pramen, sloužící potřebám obyvatel města od počátku 11. století.
Zatímco při rekonstrukci Ptácké ulice byl opraven portál vstupu ke sběrné studni, stará vodárenská věž, která je v soukromém vlastnictví, je v havarijním stavu.
Ing. Otakar Pavlík