ENDESKPLNL
Zobrazit kategorie

Osobnosti regionu

Na Mladoboleslavsku se narodilo, studovalo, žilo a pracovalo velké množství významných osobností. Kompletní abecední seznam rodáků a osobností Mladoboleslavska z historie i současnosti naleznete na stránkách Infocentra Mladá Boleslav. Vydejte se po stopách těch,  kteří přispěli k rozvoji regionu, ovlivnili jeho současnou podobu, podíleli se na veřejném dění a proslavili se daleko za hranicemi svou uměleckou tvorbou, významnou činností, či sportovními výkony.  


Blahoslav Jan

* 20.  2. 1532 + 24. 11. 1571

Blahoslav Jan

Biskup jednoty bratrské. Žil v Mladé Boleslavi řadu let. Za jeho působení vycházely z  karmelské tiskárny teologické a filozofické spisy, tištěny byly i různé traktáty a apologie na obranu víry.

Po stopách osobnosti: ulice jeho jména je od Domu kultury směrem k Výstavišti

Bosáková Eva

*  18. 12. 1931 + 11. 1. 1991

Bosáková EvaBosáková Eva Bosáková Eva

Boleslavská rodačka. Otec byl olympionik Alois Věchta, matka rovněž závodně cvičila. Svoji sportovní dráhu započala krasobruslením, potom se začala věnovat gymnastice. Byla průkopnicí nového cvičení ve sportovní gymnastice. Přinesla i nový způsob pohybového projevu. Na OH 1952 v Helsinkách byla členkou družstva, které získalo bronzovou medaili, na OH v Melbourne vybojovala stříbrnou medaili na kladině a na OH 1960 v Římě vyhrála zlatou olympijskou  medaili. V roce na MS 1954 v Římě získala bronzovou medaili v soutěži družstev a tři stříbrné, za druhé místo v celkovém pořadí jednotlivkyň, za cvičení v prostných a na kladině. Na MS 1958 v Moskvě  získala dvě stříbrné medaile za druhá místa v celkovém pořadí jednotlivkyň a družstev a dvě zlaté a tituly mistryně světa, v prostných a na kladině. Na MS 1962 v Praze obhájila titul mistryně světa a získala medaili na kladině, vybojovala stříbrnou medaili na bradlech a další stříbrnou získala společně s družstvem. V roce 1960 byla vyhlášena nejlepším sportovcem Československa.
Patřila mezi sportovkyně, které rozdávaly své umění v cizině, byla dokonce členkou proslulých amerických basketbalových kouzelníků z Harlemu. Byl o ní natočen celovečerní film, ve kterém vytvořila hlavní úlohu, a z něho diváci poznali krutou dřinu gymnastické hvězdy.

Po stopách osobnosti: pamětní deska na domě, ve kterém žila – tř. V. Klementa čp. 684

Čok Vilém

* 7. 9. 1961

Boleslavský rodák. Rockový hudebník, zpěvák a textař. Člen skupin Pražský výběr, Stromboli a Nová růže.

Hrdina Jiří

* 5. 1. 1958

Mladoboleslavský rodák. Československý hokejový reprezentant, člen týmu mistrů světa 1985, později hráč Pittsburgh Penguins, s nimiž třikrát získal Stanley Cup.

Gellner František

* 19. 6. 1881 + 1914

Gellner František

Narodil se v Mladé Boleslavi jako syn nepříliš bohatého židovského obchodníka. V letech 1891 až 1899 navštěvoval mladoboleslavské gymnazium a už jako patnáctiletý přispíval do studentských časopisů Lípa, Lucerna, Pele-Mele a Mládí. A do pražského humoristického časopisu Švanda dudák. Po maturitě začal studovat techniku ve Vídni a odtud přešel na báňskou akademii v Příbrami, ale ani tu nedokončil. Často jezdil do Prahy a stýkal se básníky anarchistického  zaměření, která se soustřeďovala kolem S.K.Neumanna. Byl příslušníkem  pražské předválečné bohémy a to mělo zásadní vliv na jeho tvorbu. V ní brojil především proti tehdejší společnosti a jejímu životnímu stylu. Jeho první básnická sbírka měla název „Po nás ať přijde potopa“. Roku 1904  ilustroval i Havlíčkův „Křest sv. Vladimíra“. Později jako redaktor a karikaturista pracoval v brněnských Lidových novinách, do nichž psal poezii, fejetony i eseje. Mnoho jeho básní bylo použito jako textů k písním v tehdy velice populárním pražském kabaretu „Červená sedma“. Měl velký talent, i pokud šlo o výtvarné umění (stálá výstava jeho děl je umístěna ve Sboru českých bratří v Mladé Boleslavi). Chtěl se v malbě zdokonalit, a proto se ji vydal studovat nejprve do Mnichova a pak do Paříže. I v Paříži přispíval svými ilustracemi do satirických časopisů. V roce 1909 Paříž opustil a rok ztrávil na akademii výtvarných umění v Drážďanech. Do Mladé Boleslavi se vrátil až při mobilizaci před první světovou válkou a narukoval na frontu do Haliče. A tam se stopy po něm  ztrácejí. Od 13. září 1914 už byl u svého pluku veden jako nezvěstný a jeho osud není do dnešní doby znám.

Jelínek Josef Jiří

Nejvýznamnější představitel rodinné sochařské a řezbářské dílny z Kosmonos. Ve svém vrcholném období 30.–50. let 18. století  tvůrce plastik stylu radikálního baroka, autor výzdoby v mnoha kostelích Mladoboleslavska, severovýchodních i středních Čech.

Po stopách osobnosti: sochy rodu Jelínků jsou umístěny v Loretě Kosmonosy

Klaudián Mikuláš

* mezi 1460 - 70 + 1521

(Mikuláš Kulhavý – Nikolaus Claudianus)
Rodák ze Žatce, významný mladoboleslavský lékař, ale především zakladatel bratrské tiskárny Na Karmeli. V Mladé Boleslavi se objevil v roce 1504. Je právem považován za jednoho z nejslavnějších českých tiskařů všech dob a jeho tisky představují významnou etapu knihtisku v celé  Evropě. Původně ve městě působil jako lékař a v domě Na Karmeli měl ordinaci a lékárnu. Velmi ho záhy zaujal epochální vynález knihtisku a Klaudián okamžitě odhadl jeho obrovský význam pro šíření informací, v jeho případě konkrétně šíření myšlenek Jednoty bratrské. V roce 1507 pracoval určitý čas v Norimberku jako pomocník tiskaře Jeronýma Höltzla, aby se seznámil s tiskařskou prací. Další znalosti v tomto směru získal v Holandsku a Německu. Ve své tiskárně v Mladé Boleslavi vydal řadu spisů s náboženskou tématikou, ale i světská díla jako příkladně „Knihu lekarskou, kteráž slove herbárz aneb zelinarz“ a přeložil do češtiny odborný lékařský spis „Ženám těhotným a babám pupkořezným“. Klaudiánova tiskárna byla na svou dobu skvěle vybavená a tím i velmi výkonná. Nejvýznačnějším Klaudiánovým počinem je rozhodně vytvoření a vytištění první mapy Čech v roce 1518. Je to první zachovaná mapa naší země v měřítku asi 1:685 000.  Má na svoji dobu vynikající úroveň a svou kvalitou je srovnatelná s tehdejšími mapami anglickými. Mikuláš Klaudián zemřel na cestě do Lipska v roce 1521.

Po stopách osobnosti: bývalá tiskárna Na Karmeli čp. 77/II

Klement Václav

*  16. 10. 1868 + 13. 8. 1938

Klement Václav

Narodil se ve Velvarech, vyučený knihkupec, do Mladé Boleslavi přišel v roce 1886 a vedl zde knižní obchod v Železné ulici č.p. 37. Se svým přítelem Václavem Laurinem tady roku 1895 založil dílnu na výrobu jízdních kol „Slávie“ a později začali konstruovat motocykly. Roku 1905 byl v této dílně vyroben první automobil VOITARETTA a  tím byly v našem městě položeny základy automobilové továrny, v níž se stal roku 1907 Václav Klement generálním ředitelem firmy Laurin a Klement a.s., od roku 1925 firmy Škoda a.s. Hrobka Klementovy rodiny je na starém hřbitově v Mladé Boleslavi.

Po stopách osobnosti: socha V. Klementa a V. Laurina  (M. Moravec, 2005) u Auto Škoda Muzeum

Kroha Jiří Vendelín

* 5. 6. 1893 +  7. 6. 1974

Kroha Jiří

Malíř, sochař a především architekt. Profesor a rektor techniky v Brně, jeden z předních představitelů meziválečné avantgardy. Narodil se v Praze v rodině drogistického příručího. Studoval na reálce na Vinohradech a v roce 1904 se rodina přestěhovala do Plzně, kde absolvoval s vyznamenáním r. 1911 plzeňskou reálku. Téhož roku začal studovat na pražské technice architekturu. Brzy po roce 1918 se projevil jako výrazný všestranný talent. Spolupracoval s dramatikem Arnoštem Dvořákem na vzniku „Socialistické scény“ v Praze, v dalších letech byl ve službách Zemského správního výboru v Praze. Ve 20. letech vyprojektoval a realizoval řadu staveb v Mladé Boleslavi a Kosmonosích. Jednalo se o velmi zajímavé funkcionalistické a konstruktivistické stavby z let 1922–1928, na příklad Průmyslová škola v Havlíčkově ulici, která v průběhu stavby představovala největší staveniště v celé republice. Dále vyprojektoval budovy Všeobecné pojišťovny v Jaselské ulici, původně dětskou nemocnici (ještě dříve útulek pro matku a dítě  zvaný „Masarykův dům“) v Havlíčkově ulici, činžovní domy v Mladé Boleslavi v ulici Boženy Němcové a Havlíčkově ulici, další domy v Kosmonosích, přestavbu Gellnerova obchodního domu na Staroměstském náměstí, přestavbu hotelu „Věnec“ na Staroměstském náměstí a Okresní dům v Benátkách. V roce 1923 bylo Krohovi nabídnuto, na podnět Karla Hugo Hilara, místo režiséra v Národním divadle, ale Kroha tuto nabídku nepřijal. Po návratu ze Sovětského svazu v roce 1930 se stal nadšeným propagátorem této země a myšlenek komunismu a téhož roku byl jmenován řádným profesorem na brněnské technice. V roce 1935 byl za své levicové přednášky poslán do trvalé výslužby, ale v roce 1937 mu bylo opět povoleno přednášet. Roku 1939 je znovu suspendován pro svou komunistickou orientaci a vzápětí, 1. září je zatčen  a uvězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu. V roce 1940 je v rámci zásahu Červeného kříže  propuštěn pro svůj špatný zdravotní stav a zbytek války prožil pod stálým policejním dohledem. Po osvobození se pustil do intenzivní architektonické a politické práce. Byl mu udělen titul Národní umělec a v roce 1957 mu byl propůjčen Řád práce. Zemřel roku 1974 v Praze.

Laurin Václav

* 27.  9. 1865 +  4. 12. 1930

Laurin Václav

Spoluzakladatel mladoboleslavské automobilky, měl původně dílnu s velocipedy v Turnově a od roku 1895 spolu s Václavem Klementem i v Mladé Boleslavi. Tato dílna se v roce 1905 změnila na továrnu na automobily. V době svých největších úspěchů si Laurin postavil dům v Husově ulici v Mladé Boleslavi.

Po stopách osobnosti: rodinná hrobka je umístěna na starém hřbitově, socha V. Laurina a V. Klementa u Škoda Auto muzeum  (M. Moravec, 2005)

Mandlová Adina

* 28. 1. 1917 + 9. 2. 2003

Mandlová AdinaMandlova Adina cela postava  0Mandlova Adina u zdi  0

Rodačka z Boleslavi. Oblíbená filmová herečka třicátých a poloviny čtyřicátých let minulého století. Pocházela z rodiny inspektora c. k. státních drah Jana Mandla. Dodnes ji často vídáme ve filmech pro pamětníky, její herectví bylo na dobu, ve které hrála, velmi moderní, civilní a přesvědčivé. Po roce 1945 byla obviněna z kolaborace a vězněna, bylo jí vyčítáno, že hrála za války v německých filmech, ale naopak ona ve skutečnosti mnoha lidem tehdy pomohla. Po tomto ponížení odešla po propuštění z vězení z republiky. Od roku 1946 žila v emigraci nejprve v Anglii, později ve Švýcarsku, na Maltě a v USA. O svém životě napsala velmi upřímnou knížku pod názvem „Dneska už se tomu směju “. Po smrti svého třetího a posledního manžela se po roce 1989 vrátila do Čech a žila na zámku Dobříši. Zemřela v roce 1991 v Příbrami, kde je i pohřbena. Role ve filmech na příklad Mravnost nade vše, Kouzelný dům, Kristián, Noční motýl, Šťastnou cestu, Sobota a další.

Po stopách osobnosti: pamětní deska na jejím rodném domě na třídě V. Klementa.

Maňásek Luděk

* 11. 11. 1929 + 9. 2. 2003

Maňásek Luděk

Rodák z Bělé pod Bezdězem. Měl toto město velmi rád a celý život se cítil jeho rodákem. Nejprve navštěvoval Státní grafickou školu a v letech 1950-1955 absolvoval Vysokou školu umělecko průmyslovou v Praze a nastoupil na uměleckou dráhu, v níž se zaměřil na knižní ilustrace pro děti. Od roku 1947 žil a tvořil v Mladé Boleslavi, ke konci života v Kosmonosích a v Ústí nad Labem. Spolupracoval s nakladatelstvími Albatros, Mladé léta a Artia. Ilustroval světově známé tituly jako Pohádky bratří Grimmů, Andersenovy pohádky, Ptáka Ohniváka, Krásku a zvíře, Šťastného prince, Perské pohádky a mnoho dalších. Jím ilustrované knížky vyšly v nákladu vyšším než pět milionů výtisků ve 14 jazycích. Pracoval na 150 titulech, jako poslední práci ilustroval Máchův „Máj“. V 60. letech byl členem redakční rady měsíčníku „Život mladoboleslavské kultury“, který vycházel až do roku 1969, než byl stranickými orgány zakázán. Luděk Maňásek působil i jako učitel výtvarné výchovy v Lidové škole umění, ale pro své politické postoje proti sovětské okupaci 1968 mu byla pedagogická i výstavní činnost v Mladé Boleslavi zakázána. Mezi výtvarníky byl uznáván jako špičkový profesionál.

Pekař Josef

* 22. 12. 1870 + 23. 1. 1937

Jeden z největších českých historiků. Děkan na filosofické fakultě a rektor Karlovy univerzity. Maturoval na gymnaziu v Mladé Boleslavi, kde byl žákem rovněž tehdy významného regionálního historika Františka Bareše. Na gymnaziu Pekař i později krátce učil. Jako historik je svým významem řazen hned za samotného Františka Palackého. Věnoval se především českým dějinám a roku 1912 zahájil vědeckou polemiku s T. G. Masarykem na téma „smyslu českých dějin“. Pekař byl na rozdíl od T. G. Masaryka velkým kritikem husitského hnutí, v čemž se rozcházel s mnoha dalšími historiky. Byl třicet let redaktorem „Českého časopisu historického“.

Po stopách osobnosti: Gymnazium v Palackého ulici nese jeho jméno, Občanské sdružení „Pekařova společnost Českého ráje“ navazuje na činnost spolku z roku 1936 a byla obnovena v roce 1990. Zakládajícími organizacemi jsou Muzeum Českého ráje v Turnově, Muzeum v Jičíně a Muzeum Mladoboleslavska.

Smetana Bedřich

* 2. 3. 1824 + 12. 5. 1884

Smetana Bedřich

Jako devatenáctiletý přišel do Mladé Boleslavi, kde se seznámil se svou budoucí první manželkou Kateřinou Kolářovou. Nějaký čas byl učitelem hudby v rodině Rudolfa Thurn-Taxise v Niměřicích. Pokud později vždy přechodně pobýval v Mladé Boleslavi, bydlel v Železné ulici u své sestry Františky Nečáskové, která tu žila a pracovala jako hospodyně u svého švagra, kněze Nečáska. Smetana navštěvoval Boleslav i v souvislosti s koncerty zdejšího pěveckého sboru „Boleslav“ a později byl i jmenován jeho čestným členem. Busta Bedřicha Smetany, umístěná u staré mladoboleslavské renezanční radnice má souvislost s jednou skladatelovou návštěvou. Roku 1879 prý tudy procházel se svým zetěm cestou z koncertu, který se konal v hotelu „U zlatého věnce“ a téměř jej zde srazil projíždějící kočár. Je zajímavé, že v té době téměř nikdo nevěděl, že na svatohavelském hřbitově je pohřbena Smetanova matka, až v čase dušiček byl na hřbitově Smetana spatřen členy spolku „Boleslav“ a tehdy se o tom Smetana zmínil. Od té doby byl hrob jeho matky pietně opatrován „Spolkem paní a dívek“.

Zwikl Josef

* 14. 4. 1828 + 17. 12. 1903

Knihtiskař a nakladatel. V roce 1860 vydával časopis Iserbote a téhož roku založil časopis Boleslavan. V letech 1860–1867 aktivní představitel místního politického a národnostního života, pracovník samosprávy a funkcionář mnoha místních spolků.

Železný Jan

* 16. 6. 1966

Boleslavský rodák, přední český atlet, oštěpař.
Trojnásobný olympijský vítěz (1992, 1996, 2000), stříbrný na LOH v roce 1988, trojnásobný mistr světa (1993, 1995, 2001), bronzový na MS 1987, a čtvrtý na MS v roce 2003, 3. na ME v roce 2006.
Nejlepším atletem světa byl vyhlášen v roce 2000, a Evropy v roce 1996 a 2000, nejlepší český sportovec po řadu let.
Několikanásobný rekordman a držitel světového rekordu v hodu oštěpem (98,48 m).
Sportovní činnost ukončil 19. října 2006.

Po stopách osobnosti: městský stadion v Mladé Boleslavi nese jeho jméno





Vytvořeno 2.12.2013 12:10:41 - aktualizováno 28.3.2014 14:18:32 | přečteno 9065x | Jiří Třísko
 
Infocentrum Mladá Boleslav
Železná 107
293 01 Mladá Boleslav
tel.: +420 326 109 405
email: infocentrum@kulturamb.cz
 
EU
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load